Ach, kdo zapomíná.

By Josef Václav Sládek

Ach, kdo zapomíná,

nemiloval;

z marného jen srdce

přisliboval.

Ach, kdo zapomíná,

na tom světě

už mu nikdy štěstí

nevykvěte.

Ach, kdo zapomíná

potěšení,

tomu v ruce kvítek

v trn se změní.

Ach, kdo zapomíná,

těžce hřeší,

toho pán bůh nikdy

nepotěší.