Ach, odpouštět je sladké! Tolstoj s Kristem

Ach, odpouštět je sladké! Tolstoj s Kristem

v tom setkali se. Líp jest v srdci čistém

nést lásku pouze, třeba k nepříteli;

leč k také výši dospět v trudu mnohém,

je třeba jako druhý býti bohem,

neb jako první – stařec odumřelý.

Kde ale posud bouří míza jara,

kde burácí to, víří, duní, hárá,

tam po ráně v líc levou, těžká práce

je, pravou nastavit! – A mlčet na vždy,

mně zdá se víc než oběť samovraždy

anebo tupá starců resignace.

Ne, útočník vždy plné právo nemá,

a čí jsou ústa ku urážce němá,

je světec nebo baba. – Nejsem světcem

a babou nechci být, dím klidně svoje,

na hrubý suk klín hrubý v tísni boje,

na hrubé plátno jedu hrubým štětcem.