Ach vzpomínání, květe na souvrati,

Ach vzpomínání, květe na souvrati,

tvá vůně snivá pokaždé se vrátí,

když štěstí odlesk zhasl poslední,

pak tvůj dech měkký kouzlí prchlé chvíle,

pak fantomy jdou jak lilie bílé

a srdce klesá v touze modlení.

Ó vzpomínání, roso v léta žáru,

jež vína sladší plyneš do poháru

a v žhavé poušti vlahý kouzlíš stín,

ó stíne bílý, dítě cizích světů,

jak opojení slétáš k mému retu,

že zapomínám skutečnosti blín...