Ad 12./IV. 03.

Jak jitro úsměv měla

i blankytový šat –

čar hudby Beethowena

já zřel ji naslouchat.

A luzný úsměv její

já všude viděl kol –

na vážných tvářích světců

a v zlatě aureol.

A cherubínům zlatým

ten úsměv v oku kmit,

a v oken malbě pestré

jak červánek se třpyt.

A vše se smálo na mě –

kol byla svatých říš,

a oblak rajských růží

ji krásnou vznášel výš...