ADAGIO V JESENI.

S listím svadlým tiše dolů,

s posledního motýla

mdlým juž letem z duše v bolu

skaň má písni unylá!

Jako listí lehá k zemi,

motýl mizí beze stop,

tiše v mlhu splyň, v kraj němý...

zapadni tam v jeden hrob!