Agátové květy.

Jako kytka stojí agát v lese,

tisíceré květy v podiv nese;

tisícerým květem v dálku voní;

pod agátem má se hlava kloní.

Kloní se a srdce buší hlasně

Co že jsou ty květy? Vonné básně,

bílé básně zmladlé stromu duše,

jež snil ondy v jara slunné tuše.

Voní květy, záhy dovonějí,

bouře roztrhá je v divém reji,

roznese je dálným, šírým světem,

kdo že pozná, co bylo dřív květem?