Ahasver na věži Eiffelově. (XIV.)

A městem, kamkoli jen krok váš hne se,

tu z každé skříně na vás jen se dívá,

tu z květináčů hrdě k nebi pne se,

je těžítko, rtuť barometru skrývá,

tam jako joujou na břichách se třese,

tu dámě jehlicí se v klobouk vrývá,

ba zmocnili se – prchám zoufající! –

té zdoby cukráři i papírníci.