Ahasver na věži Eiffelově. (XVI.)

Tak lidstvo bylo stejné v každém věku,

jak za dob našich teď jest i dál bude,

hned jako sláma nadšením vzplá v skřeku

a ztichne za krátký čas vždy a všude.

Jen trouby reklamy když zazní v jeku,

tu sebou hne na myšlénky jsouc chudé.

Však odpusťte, já proklatec a psanec

že nudím vás, – juž svazuji svůj ranec.