Ahasver.

V zrádných mlhách do kraje jsem vyšel,

však cestu ztratil jsem ve hloubi chmurných skal,

když jsem z dvorce lidské hlasy slyšel

a v srdci s důvěrou na okna zaklepal.

Však dvéře spěšně před mnou zavřeli,

a smuten kráčel jsem zas temnou roklí dál,

až rysy statku v temnu zmizely;

tu na mez klesl jsem a z duše zaplakal.

A moje srdce sevřel krutý žal:

Jak všechno dopadne? A kam se obrátím?

A kterým směrem bych se ubíral,

kudy se povleku a kam se navrátím?

V zrádných mlhách do kraje jsem vyšel,

však cestu ztratil jsem ve hloubi chmurných skal,

když jsem z dvorce lidské hlasy slyšel

a s prosbou na svých rtech na okna zaklepal.