Akáty kvetou – – –

Akáty kvetou. – Z bílých vrat

jdu do zahrad,

kde dlouhé stíny napadaly do cest!

A jdu tak rád

do ticha noci k dálkám roztoulané.

Akáty kvetou. Vzpomínám,

jak často sám

jsem chodil šerem do altanů starých

a zvykal tmám,

v nichž chtěl jsem dusit protest svojí touhy.

Akáty kvetou. – Cítím zas,

jak všednost' mass

mé růže bílé poskvrnila prachem,

když její hlas

přes vysoké zdi do mých zahrad zapad'.