AKVARIA

Pracovny oknem do ulice

neb v okna domů, které hostí žití,

se dívám jako do akvarií

na lidské živobytí,

jak v omezeném živlu vzduchovém

se sytí, postí, nenávidí, páří

a rodí se a zmírá, bouří, září,

se pilně míhá, odkuds’ kamsi pluje

směs tvorů jako já jsem nebo druzí,

a pohled ten si občas vynucuje

představu světa bez ilusí.

A zase jako do akvaria

zří ke mně život, jenž se v světě rojí:

jak rozrůstám se v tvary, v podoby,

jak prozkoumávám prostor nádoby

a kterak chápu užitečnost svoji,

co zatím Osud, řídě změny nutné,

dbá o výjevy veselé i smutné.