ALBUM FOTOGRAFIÍ. (I.)

Vlastimil Votápka z Couravé Lhoty

před bohem velikým vlastencem byl,

a při tom šil velmi mizerné boty,

však dobře karty hrál a dobře pil.

A ženu svoji bil svou hrubou pěstí

a děti své týral každičký den –

však národ miloval a chtěl jej vésti

a jeho chtěl býti spasitelem.

Na schůzích citoval veliké duchy,

hesly a frázemi házíval kol,

však národ nevděčný, skoupý a hluchý

nedal se jím vést a dál nes’ svůj bol.

A on jej miloval přec tolik vřele,

říkal, že všechno by za něj chtěl dát,

svoji čest, život svůj i jmění celé,

ženy své slzy a dítek svých hlad.

Ženu svou bezcitně trýznil a týral,

dětem svým neuměl vydělat chléb,

však národ, který prý hynul a zmíral,

byl by tak rád k štěstí a blahu ved.

A čím víc vlastenčil, tím míň šil boty,

dětem svým nedal chléb, sám mnoho pil

Vlastimil Votápka z Couravé Lhoty

a národ jej přece nepochopil.