ALEŠKOVO PŘÁNÍ TÁTOVI

Já jsem Křička Aleš,

ve mně není faleš.

Tamhle je náš Ivan

s papulkou jak divan.

A tady je ďáďa Petr,

který tyto verše spletl!

Byl by tu i Mišulinka,

ale ten už dávno spinká.

Všichni tito Křičkové

jak tři mouřenínové

nesou Ti dnes dary své,

na dně srdce ukryté,

volajíce: haf, haf, haf,

zdráv buď Křička Jaroslav

Pif! Paf!