Aloisu Jiráskovi k sedmdesátým narozeninám.

Dnes věnčí národ laurem šedivou Tvou hlavu,

jež tolik postav vytvořila z listů našich dějin!

Ty’s první nedbal králů, ale slovo davu

dal’s ve svých dílech, jež jsi čerpal z listů našich dějin.

Jsa dítě lidu, cítil’s vždycky se svým lidem

a v době válečných hrůz, v otroctví kdy úpěl národ,

Ty bez bázně před katany jsi s mužným klidem

svým „Temnem“ jiskru naděje a víry vrhl v národ.

Miláček národa, jsi první zdvihl ruku

k přísaze, mužně že a pevně práv svých budem hájit,

a celý národ probudil’s, by předků v duchu

se odhodlal v tvář naplít katanům svým, práv svých hájit.

Proroky z Písma připomínáš nám svým zjevem,

a nikdo nemluvil tak vřele k srdci lidu svého,

jak Kozinou a Věkem, vítězstvím a hněvem

svých postav dějinných Ty’s mluvil k srdci lidu svého.

A proto věnčí národ laurem dnes Tvou hlavu,

jež tolik postav vytvořila z listů našich dějin!

Dnes sklízíš, drahý Mistře, zaslouženou slávu,

Tvé jméno zapsáno je navždy v listy našich dějin!