Amfora.

Po krajích hřebenatí táhnou draci

a chvosty svými dokola se vijí,

ty řek’ bys: mají žízeň, z vásy pijí,

tak vypoulený zrak jich v hloub se ztrácí.

Kýs athlet v středním poli javor kácí,

zříš prsa sklenutá a tuhou šíji,

naproti orel v boji s lstivou zmijí,

a k zdobné noze sedli drobní ptáci.

Co pohárů se naplniti dalo

z krateru toho při homérském kvase,

co z něho síly, vášně v žíly plálo!

A z něho sen a domněnka – tak málo!

Však z něho jako dnes i v příštím čase

plá formy nesmrtelnost v ryzí kráse.