ANDANTE

Večer hebký, snově zádumčivý,

hvězdným šerem do oken se dívá,

tryská touha jako živý pramen,

není domu, oken, není zdiva,

jenom jaro v dosahu tvých ramen.

Ale srdce neteskní jak v mládí,

kdy se touha v nedozírno dívá...

Svatojánská noc jde po kapradí...

Víš, o víš, že již se připozdívá,

že je večer snově zádumčivý?