ANDANTE

Temně zdvihají se lesy

ze stříbrně sivých par.

Mlčením kraj zdá se stár.

Noc jde blízká pod nebesy.

Obzor ostřejší a sušší

podzimního večera.

Silna je tvá důvěra?

Proč tvé srdce tolik buší?

Tma se krajem prokládá.

V ruce chvátím hlavu tvou,

tvou, však moji, jedinou.

V tmy se všecko propadá.