ANDANTE.

Svatý klid je kolem – kdesi hrany zvoní,

modrá obloha se jako tyrkys klene –

nad tůní sní květy, vážky se tam honí,

vlny ztichly v reji bouří rozechvěné.

Svatý klid je kolem – luna vstala z mraků,

rozsypala perly do hlubiny tůně –

píseň zvonů klesla kamsi za soumraků,

z květů vane k nebi omamivá vůně.

Hlubina se temná bílým jasem třpytí,

kámen jenom stěží dopadl by na dno...

kde ty vraky leží obetkány sítí,

a kde noha lidská uvázla by snadno.

Mír je kolem – ticho – vydechují sena,

hvězdný jas je všude, smírné usmíření,

země dýchá ve snu, nocí orosená,

po útrapách věčných, po bolesti denní.