ANDĚL. (I.)

Mlčte zpěvy svaté, spěte struny zlaté,

křídel ztichni šum:

po skloněném čele mrak se Tvůrci stele

nevystíhlých dum.

Želím chvíle té, kdy tvůrčí slastí

zachvěla se v nicotě má hruď,

želím chvíle té, kdy nad propastí

ve tmě zavolal jsem: světlo buď!

Želím chvíle té, kdy hvězdy tvoře

poprvé jsem tamo pod nohou

zelenavou souš a siné moře

křišťálovou shlédl oblohou.

Želím chvíle té, kdy dechem žití

vyvířil jsem zemi, vodu, vzduch

v divukrásné pudů vlnobití,

v jarobujný živočišstva ruch.

Želím nejvíce, má tvůrčí síla

člověku že z prachu dala zkvést’, –

želím, želím velikého díla,

želím slov, že dobré velmi jest.

Neb aj! člověk, jemuž ku radosti

utvořil jsem tuto krásnou zem,

poskvrnil ji stopami své zlosti,

tisícerým hříchu obrazem.

Zvrácena jest cesta všeho těla,

nepravostí všecka země čpí,

krví prolitou se kouří celá

a v sen vilný ponořena spí.

Protož ajhle! z pochvy shovívání

vytasím již břitký pomsty meč,

ze rtů rozjitřených v blesků plání

hromu děsná probudí je řeč!

Vody hukem vykypí mé hněvy

z útrob země, nebes průduchů,

spláchnou žití nesčíslné zjevy,

jež se tamo hemží po suchu.

Noe jen, co v mrzké chránil době

na oltáři zápalný mi vznět,

vyjde z potopy, jím vzbudím sobě

nové člověčenstvo, nový svět.

A přec nerad, nerad sahám k meči,

velký žal mi srdce rozrývá,

nad tvoření rozkoš bolesť větší

bořícího ach! mne provívá.

Nastojte! co září náhle boží tváří

jako hvězdy let?

Žalem klesá brva, slza letí prvá

ve stvořený svět.

Ožij v letu, slzo má,

naplniž se duchem,

průsvitnýma křídloma

zatřepetej vzduchem!

Přijmi tvary anděla,

krůpěji mé strasti!

snivý půvab do čela,

v ňádra bol i slasti.

Na svět hříšný, zavilý

s mého slétniž víka

jako posel unylý

Boha slitovníka.

Hlásej mu, že boží zor

hněvivý jsi náhle

prolétla jak meteor

lásky neobsáhlé.

S tebou že mi vypadlo

z oka smilování

a jím cele zavládlo

děsné hněvu plání.

Jako sněhu pýří, kolem Pána víří

serafínů zjev,

Jemu dav ten hustý, křídel jejich šusty,

světů kolot vírný, vesmír přenesmírný,

prostory a časy, všeho tvorstva hlasy,

prales bouří klaný, motýl vánkem hnaný,

lásky šepot luzný, bitvy rachot hrůzný,

nevinnosti snění, vášně rozechvění,

Jemu všechno kolem rozkoší a bolem

hřímá, hučí, šeptá, jásá, kvílí, reptá

věčný chvalozpěv!