Anděl strážce.

Učila mne má babička,

že má každý andělíčka.

Ptám se zvědav (bylť jsem robě)

po andělské té podobě;

babička mi na to děla,

že je duch a nemá těla;

vštěpila mi modlitbičku

ke strážnému andělíčku.

A já s prosbou tam jsem čelil,

by se mi ten anděl vtělil –

ajhle! tu jsi objevila

ty se mi, má zlatá milá!

Od té doby k andělíčku

sám si dělám modlitbičku.