Andělé boží.

By Jaroslav Vrchlický

Andělé boží oblaky jdou,

sny tkají spícím nad hlavou,

vidím jich křídla, slyším jich let...

U mne se nestavte! modlí se ret.

Dál spějte cestou svou po nebi,

znám srdce, kde víc vás je potřebí.

To víru v lásku ztratilo,

s ní vše, co život jí zlatilo.

To vzdalo přeludům docela

svou čistou duši anděla.

Po bledé tváři poznáte ji,

vraťte jí útěchu v beznaději.

Po vlhkém oku, v němž shasla zář hvězd,

poznáte, vaší sestrou že jest!

Andělé boží... Tak se ret chví.

Mne miňte a leťte, leťte jen k ní!