Anima pia.

Nuže tedy odešla jsi,

věčný mír pad’ na tvé řasy,

duše zbožná, tichá, milá,

ty, co’s jenom dobro sila

a nikoho nezranila.

Boží mír je na tvé skráni,

světa vděk a pohrdání,

bolu osten, štěstí, touhy,

celý žití zápas dlouhý

jsou ti jenom sen už pouhý.

Anděl míru sletnuv s výše

do tváře ti dechnul tiše

a ty šla jsi bez zdráhání,

Hospodin kde dává spaní

těm, kdož Jím jsou milováni.

Na hrob však zde milované

těžká, vřelá slza kane

těch, jimž ty jsi anděl byla,

ty, co’s jenom dobro sila

a nikoho nezranila.