Anince.

By Milota Zdirad Polák

Jasná jako záře

Mladé růže v jaře,

Aninko, tak kvetou

Andělské tvé tváře.

Tílko bílé jako padlý sníh,

Přemilostný v ústech smích,

Vlasů jak noc tmavých kroužení

V srdci budí toužení.

Z lůžka jestli vstávám,

Hubinku ti dávám,

Harfy když se dotknu,

Hard o tobě hrávám.

Milostný mi srdce plní cit,

V duchu na tvém blízku zdám se být,

Hubinky tvé zkouším sladkosti,

V moři plyna rájských blahostí.

Kam jen zraky hodím,

Kde stojím a chodím,

S tebou neustále,

Aninko, se vodím.

Slunce z jitra svět když zhřívá,

Večerem když háj okřívá,

Ba i luzný kdy mne vábí sen,

Obraz tvůj, ó děvče, vidím jen.