ANNA JAGIELOVNA

Můj pane choti, matka Vašich dětí

dnes Lásky Vaší prominy si žádám,

co duši oddaně v dlaň Boha skládám,

Vás poprvé že rmoutím. Do objetí

vstříc Vám dnes naposled mé srdce letí.

Lnouc na hrudi, Vám duchem do noh padám

– smír Boží doufám vinám svým a vadám –

a slzy rozluky mou prosbu světí.

Jest svátostí svaz manžela a choti.

Buď svátostí i zásnub vladaře a země,

ať spolná láska dvojnost povah krotí.

Vám z lásky dík v mé poslední až dechy.

Však země dědička, Vám lkám i z rovu němě:

Vy buďte laskav na mé věrné Čechy!