ANONYMU

Vám přeji všechno: potlesk mas,

ty slepé a ty krátkozraké.

Vám přeji všechno, co dá čas.

Chcete-li, skalp svůj vlastní také.

Ať vše vám patří: sláva dne,

krev, kterou vaše věty vzpění.

Žár, který zítra ochladne.

Vám přeji vše: i probuzení.

Čímkoli ještě zarmuťte.

Kdo snesl mnoho, více snese.

Jen vzbuďte se, jen probuďte,

než bude pozdě, probuďte se!

A z čehokoliv obviňte.

Čas nemám, chuť se s vámi příti.

Jen učiňte, jen učiňte,

co káže doba učiniti.

Hle, já se bojím: bohužel

chybička v počtu vašem celém.

Snad jsem já lidu nepřítel,

než jiný větším nepřítelem.

Vám přeji luxus polemik.

Jsem dávno zvyklý ostré řeči.

Leč zatím co zní hluk a křik,

co činí nepřítel ten větší?

Hle, já se bojím: může být,

že smysl ve vaší je půtce.

Můžete lát, můžete klít.

Co dělá však ten větší škůdce?

Hle, tu se halí ve svůj plášť.

Nepozbyl, ví bůh, ještě síly!

A k čemu budit ke mně zášť,

když nejvýš ten jsem, jenž se mýlí?

Vám přeji všechno: potlesk mas.

Není to úspěch, po němž pasu.

Červánků příštích přeji jas

a devadesát procent hlasů.

Tam, kde já cítím tíhu Alp,

vy jdete klidně, bez zachvění.

Vám přeji všechno: i svůj skalp.

Vám přeji vše: i probuzení.