ANT. CHITTUSSI.

Vrabčíci v zimě, dotěraví hosté,

jak na stromě se honí, jenž je holý,

neb posněžené chaty, cesta v poli

a jitro, které volá: Snů se zhoste!

Břeh říčky, luh, v němž plno máku roste,

pár stromů v květu, chrámek ve údolí,

ty motivy tak rád tvůj štětec volí,

jak jednoduché všecko to a prosté!

Leč půvabů co každý oku chystá,

jich mír jen duše chápat může čistá,

dál nechce oko, noha nechce z místa.

A kdo tak zří tvé na motivy chudé

a krásné přec, ó, vím, že věřit bude,

že poesie bydlí všude, všude.