ANT. PIKHARTOVI

Šel’s mezi námi, jak bys neznal žel,

tvá družina vždy jen tvůj úsměv shlídla:

sám Cervantes ti jistě půjčil křídla,

a ty’s je připial – bolest přeletěl.

A teď tu ležíš, padlý žití rek,

v sled zvítězil přec Protivník tvůj vzpurný;

a my cítíme teprv, jak den chmurný,

a jaký s tebou zmizel paprsek.