ANTIFONA.

V struny omšelé svou já deřím Píseň...

Zavířil prach všechen, jenž kryl je již dávno

a tóny hluboké zavzněly rázem,

– když ruka padla.

Paian zářivý v sluch svůj intonuji:

O květech báječných, s vůní, jež čich mámí,

O krajích, v kterých se všech sedm divů

zázračně tají...