Anuradhapura.

Má každý snů svých Anuradhapuru.

Tam leží všecko: sladké illuse,

sny mládí, hříčky, pevná předsevzetí

a sliby nedodržené a závratě

a výbuchy všech smělých opojení,

ty lehkonohé, podkasané nymfy,

a břečtan zapomnění vyrůstá

a přes všecko se klene zázračně,

vše opíná, co mrtvé leží tam

v těch hlubinách, v té tříšti bezbarvé,

v těch athletických posách kolossů.

Vše sní to tam a čeká na tebe

let řadu dlouhou – jistě dočká se,

když jindy ne, v poslední chvíli přec,

pak zahrne tě, že sám nezvíš ani,

ký život pravý byl... však pozdě již.