Ao. di. 1707. pag. 20. tom. 8.

Slavná rada města našeho

roku tisíc sedm set a šestého

přímo vedle usedlosti Habalovy

vystavěla sobě pevný rathúz nový.

Nový rathúz měl však světla málo,

neb mu přede okny topolů pět stálo,

které houštím neprozračným stíní

věčným temnem novou radní síni.

Jaká pomoc? jak se odstraní ta vada,

ve světle by úřadovat mohla rada?

Předmět ten by v ráznou přišel poradu,

obesláni byli radní všickni v hromadu,

zde pak řeční starší obce Klivanec:

„Prožluklá a věru mrzutá to věc;

avšak ať si jak chci lámu hlavu,

nejsem jinak poraditi v stavu,

než jen, aby rathúz nový zas byl rozbořen

a pak v místě příhodnějším znova postaven.“

Opatrné radě města Kocourkova

zlíbila se rozumná řeč Klivancova,

a než půldruhého roku uplynulo,

nové stavení se k nebi pnulo,

provedené krásně, čistě

na bezstinném, světlém místě.

Klivanec pak za odměnu, slávu rady nesa,

béře ročně sáhu dříví z obecního lesa.