Ao. di. 1810. pag. 33. tom. 10.

Slovútní a moudří radní páni

na památku svého panování

učinili roku toho

k obecnému dobru mnoho.

Mezi jiným dali letos též

na náměstí na kostelní věž

velkolepé krásné hodiny

z dílny slavné mistra Mudiny.

Hodiny ty jsou

městu krásnou ozdobou,

zvláště tím, že cifráky, jež cifry mají stkvělé,

na zdi věže vedle sebe dva jsou v čele.

„Proč zde vedle sebe cifráky jsou dva?“

Takto obec tázala se purkmistra.

Tento v moudrosti své vztyčí hlavu,

prosloví pak vážně k lidstva davu:

„Myšlénka, již neměl žádný v zemi naší,

ujala se zdárně v slavné obci vaší,

a co nevypátral rozum lidský posud,

k tomu mne si zvolil příznivý nás osud.

Myšlénku, dva cifráky dát vedle sebe,

vštípilo mi v duši milostivé nebe

k obecnému prospěchu, jenž není

téměř ani k ocenění:

v tom pak spočívá ta výhoda,

že, byť třeba chtěli dva,

najednou se na hodiny dívati,

nemusí z nich jeden na druhého čekati.“