APOSTROFA

Ó národe, ty osle trpělivý,

co všechno se už směstná na tvém hřbetu!

Hejslovan, šejdíř, hlupák blabolivý,

i plantážník, jenž s plným měšcem je tu.

A všichni řvou, že jsou ti štěstídárci

a že tě vedou cestou plnou slávy –

ty neseš, neseš – času nemáš arci

u cesty schroustnout bodlák červenavý.

Nu, nediv se, když jsem tak během roků

bil po čeládce té z vší svojí síly,

že časem sjela rána do tvých boků

a časem do hlavy ti, osle milý!

Však – – pohleď – – časem za to také mělo

jakýsi efekt nábožné mé dílo:

tys stanul, hýkl, kopl jsi mi v čelo,

až se mi hezky v očích zajiskřilo...