Arabský motiv.

Od nepřátel byl Sachar poraněný,

na lůžku ležel, zimničný žár v ráně;

kdys obrátil se k lože levé straně,

a slyšel zvenku hovor svojí ženy.

„Co zkusím s ním, jen pláč a kvil a steny;

by pošel juž!“ – i odvrátil se maně.

„Kéž uzdraví jej věčná milost páně!“

hlas matčin z pravé slyšel roztoužený.

Pak bylo ticho. Sachar v dumy ztrácel

se myšlenkou; co slyšel nyní právě,

víc pálilo než rána v jeho hlavě.

Strh’ obvazek s ní, než však vykrvácel,

na plátno stanu napsal krví svojí:

„Jsem zcela, matko, zdráv dle vůle tvojí!“