askarové

By Stanislav Kostka Neumann

v šeď školních lavic bílému hochu

rubíny cestopisů plály.

jak by byl plakal, kdyby byl zvěděl,

proč cesty podnikali.

v karneval hoře, bolesti a muky

černého strhli člověka.

ta moře kolem beránci jsou jenom,

ten hrozný okeán je afrika.

teď pronásledujíce otrokářství

jsou imperialisty.

oblečen do lví kůže na sokl si stoupne:

kousek se povedl čistý.

otroci země mu dobývají.

otroci v prvních liniích.

otrokem bít se za otrokáře,

jaký to krvavý smích.

ubozí, stokrát ubozí.

a nevinní jak šelmy z lesů...

můj bílý hochu, tvoje cestopisy

jsou prolog ke krvi a děsu.