ASSUNCION

Na bledých paprscích naděje stoupáme na nebesa

hledíce tam, odkud vyvěrá záře.

Na struny paprsků stavíme krok a jdeme za tebou.

Zasněné oči vidí tvou slávu.

Kolem nás kvete země, jíž jsi se dotkl svými kročeji,

a dobrořečí ti modlitbou vůní.

I setře Bůh všelikou slzu

a nebude na nás bíti měsíc ani slunce

i přijde Utěšitel.

Večer u chladného Jordánu zhojí se naše rány

a srdce pokleknou vstříc světelné rose s hůry

a uzří

nebesa otevřená.