AŤ BOUŘÍ MOŘE!

Ať bouří moře, bouří,

my chcem v něm jít a stát,

a nastaviti prsa

ne jednou – tisíckrát.

Co všecko bylo naše

a co nám uzmul vrah,

to žhavě vzduchem svítí,

jak slunce našich snah!

My plni vzdoru, síly

na postrach mocným všem,

tu růsti šíř a výše

nad jejich hlavy chcem.

Když mají oni právo

svou mocí utýrat,

my zase – prací ducha

a ještě výše vstát.

A padnem-li v tom boji

přec bez vítězství, v ráz,

my živnou budem půdou,

a jiní vstanou z nás.