AŤ HNU SE KAM CHCI

Ať hnu se kam chci v zemi své,

je trudno, mrazno k předu jíti,

to prázdno kolem duši rve,

to prázdno chce tě zadusiti.

Ty podlost, hanbu, zradu zříš,

však nějak si již zvykáš tomu,

a v tón-li pravdy udeříš,

on nemá znít a bouřit komu.

Neb kolem tichošlápků sbor

své ustrašené ruce spíná,

tvůj mocný okřikuje vzdor

a podkopy tvé uhasíná.

Však já se nikdy nepoddám,

co prodajná mi, zištná chátra!

I kdyby to byl bratr sám,

já rozšlápnu i svého bratra!