AŤ SÍLÍ NERVY.

Jdou světem učitelé, pečujíce,

by z knížek příslušníci škol

v svou duši vssáli sladký jakýs bol

a soucit, soucit, soucit bez hranice!

Jdou kati, bičem raby mrskajíce –

mláď v soucitu svém pravém běží kol

a jinde krví potřísněný stvol

smrtelnou bledost žene v její líce!

Ne, mučírny sem, skřipce, guillotiny

a katy, pak pár katů hodných lidí,

sem mládež ze škol, ať krev téci vidí!

Ať sílí nervy, ať má názor jiný –

neb co si počnem, co si počnem v žití

s tou chabou lůzou, jež se krve štítí?