Ať žádná výčitka neb klamu dech
By Marie Calma
Ať žádná výčitka neb klamu dech
mou čistou lásku nikdy neponíží.
Ať poutníkem jsem vždy, jenž k nebi vzhlíží
a odlesk hvězd si chová ve svých snech.
Ať mezi ženami jsem jednou z těch,
jež nikomu svou láskou neublíží.
Nač pochybnost, že lásky v světě není?
Vždyť je-li ve mně, musím věřit v ni,
v svých nocech hledat ji, když světlo denní
je pro ni střízlivé a polední
ji vášně spalují, když rozkoš plení,
co něha zasela. Mne věřit nech,
že zrodí se, co žilo posud v snění,
a rozkvete mi v sterých poupatech.