Ať žádná výčitka neb klamu dech

By Marie Calma

Ať žádná výčitka neb klamu dech

mou čistou lásku nikdy neponíží.

Ať poutníkem jsem vždy, jenž k nebi vzhlíží

a odlesk hvězd si chová ve svých snech.

Ať mezi ženami jsem jednou z těch,

jež nikomu svou láskou neublíží.

Nač pochybnost, že lásky v světě není?

Vždyť je-li ve mně, musím věřit v ni,

v svých nocech hledat ji, když světlo denní

je pro ni střízlivé a polední

ji vášně spalují, když rozkoš plení,

co něha zasela. Mne věřit nech,

že zrodí se, co žilo posud v snění,

a rozkvete mi v sterých poupatech.