AUTOPORTRÉT.

By Karel Dostál-Lutinov

Má tvář je tvrdá, kamenná.

Zda víte, co to znamená?

Má tvář je štítem v dešti střel,

jímž provází mne nepřítel.

Mé oko bývá přivřené,

by nezřelo rty skřivené

a šípy zračných pohledů,

jež zkaleny jsou od jedů.

Můj hnědý vlas je prořídlý

jak les, jímž dravé bouřky šly,

a do čela a do lící

brázd vryla starost smrtící.

A chceš-Ii krátké resumé:

Můj život vypsán v tváři mé.

Kdo chce, z té knihy možná číst:

Žal, rozkoš, lásku, nenávist.

Ach, ano, přiznám: hořkou zášť

mám ku zdánlivým mužům zvlášť

a sladký úsměv smavých Mus

zhořk’ na mých retech v sarkasmus.