AVE CAESAR! – – –

Na horách svítá, bude brzy ráno.

Je dobojován zápas grandiosní.

Kol rudých květů krve nasypáno,

jež dřív než štítů kovových třesk dozní, probudí slunce.

Tam za horami požehnaná lada

se halí svěží zelenavou řízou,

těhotná doba o plodech sny spřádá

a země ňadra živnou kypí prvního mízou jara.

Tam za horami. My zde mřeme tiše,

v klín země klesá unavená hlava,

sesláblá hruď už nadějí jen dýše

a peruť temná nad padlými mává bezdného věčna.

Na horách svítá, bude brzy ráno.

Na cestě slunce už nic nezastaví.

My dřív jdem ve tmy, dílo dokonáno.

Buď zdráv nám, králi – slunce, tebe slaví umírající!