AVE MARIA

Ave Maria...

Vesnická zvonice klekání vyzpěvuje –

jedny rozteskní – a jiné rozraduje.

Do šera

z večera

jinak zní v milenců zákoutí

než těm, kteří se usmívat nedovedou

tváří bledou,

když se chystají usnouti.

Ave Maria...

Koho zdravíš, komu zpíváš,

zvonku rozhoupaný?

Den uzavíráš,

den je dokonaný –

Či večeru připomínáš,

když se kýváš,

aby se střežil, noci neuvěřil?

Ave Maria...

Teď tiše sis zalkal –

a teď zas na radost bije

tvá jednotvárná melodie.

A teď – jako když v modlitbě šepotu

dítě poslední slabiku nedořeklo

z bázně, že nastala tma –

zní tvoje – Ave Maria – Ma – –