AVE

Vlnivým tlakem polozáře hvězdná

v soumraku slabé zvonky rozhoupává

v souznění mizivá a bíle štkavá

s bázlivým deštěm perseidek z bezdna.

Spanilý anděl zvadajících květů

raněný šumem šera chorost mhavé

své ruky léčí vůní vodometu

třtinově třesavého mřením ave.

A duši anděla vzdech zádumčivý

nad skonem jasmínu mdle zamlží,

když v dáli prška tónů sezdánliví

a ticho tušeným jich stříbrem mží.