AŽ – – –

Můj národe, až bude líp ti zas,

(ach kdy? ach kdy? Hle, skeptik ozývá se),

zda vzpomeneš, zda rozvážíš si as,

co trpěli my v dnešním hrozném čase?

My, kteří jsme tvou bídu cítili

a podlost, která drze tebou vládne,

trik histrionský, pusté násilí

a dobré vůle neviděli žádné –

My, kteří měli za to odsudky

frázistů plochých, žvavých zaprodanců,

psů hlídaných, již bouří od budky

za pohlazení, za mističku žvanců –

My, kteří měli zákmit naděje

vzdor všemu, neb jsme věřili v tvé bytí.

Snad vzpomeneš... a pak se zachvěje

náš popel v urně: Sladko je dnes žíti...