AŽ BUDE MÁJOVÝ, SLUNEČNÝ DEN...

Až bude májový, slunečný den,

spolu si vyjdeme do kraje ven,

půjdeme tam, kde za šedivou zdí

v krvavých růžích můj tatíček spí.

Ty vložíš ruku tak měkce mi v dlaň,

já ku Tvé hlavě svou přichýlím skráň,

zlíbám Ti čelo a oči a ret –

krásnější modlitby neviděl svět!

Krásnější modlitbu kdo moh’ by znát!

A věř, že lehčeji bude se spát

šedivé hlavě tam s vědomím tím,

svojí že na věky zváti Tě smím!