AŽ BUDE PO BOJI

Život má záhady, prohlubně, úskalí,

život má rány své, které se nezhojí. –

Přece však někoho soucitem naplní,

až bude po boji, až bude po boji.

Přijdou a všecko zlo našeho života

přátelé opustí v klidu a v pokoji,

umřem-li, zapláčí, oči nám zatlačí,

až bude po boji, až bude po boji.

A co v nás zmařeno nezkvetlo, zdupáno,

oni v nás ocení, v pohnutí postojí,

nad prachem sourodým v lítosti postojí,

až bude po boji, až bude po boji.

Život nás urazí a smrt nás usmíří,

a ten kout pod zemí navždy nás spokojí,

pod zem se propadnou prohlubně, úskalí,

až bude po boji, po boji, po boji.