Až budeš unaven – přijď ke mně pak,

By Tereza Dubrovská

Až budeš unaven – přijď ke mně pak,

já věčně budu tebe ždát...

Ke mně se skloň, v mé oči upři zrak,

chci odvahu ti novou dát.

Až budeš unaven a světem syt,

pak na mé šíji hlavu skryj –

Chci novou silou tebe napojit,

z mé lásky nový život pij!

Až budeš unaven – ó, duše má –

pak v moje žhoucí lokty spěš...

Chci žití tvoje vystlat růžema –

v mé duši – svoji nalezneš!