AŽ JAK PÁN BŮH DÁ!

Parlament jde domů,

zase bude klid;

do toho co komu,

co měl vyřídit!

A co nevyřídil,

to má čekat dál,

že by chválu sklidil,

snad se ostýchal.

Aspoň zbyla práce

pro něj na podzim;

beztak na zahálce

co je lidí, vím.

Na podzim se sejde,

sedět bude zas,

a když doba přejde,

půjde domů včas!

Jaká práce v zimě?

za neht leze to;

z jara, řekněm přímě,

vysedí se to! –

Veselá to země

tyhle Čechy přec,

světu ukážeme:

co je poslanec!

A jak řídit umí

osud národa;

po staročesku my:

„Až jak Pán Bůh dá!“