AŽ JEDNOU PŘIJDE MÁJ...

Na večer vzpomínám, jak prožil jsem jej kdysi:

to jarní soumrak byl, jenž teskné touhy křísí

a za pletivem bříz, kde táhle kos si zpíval,

do stínů obzoru svítivý blankyt splýval.

Když nebe ztemnělo a hvězdy na něm vzplály,

tu ohně májové po kraji vzplápolaly,

kraj celý posely, jak body zlatě rudé,

a slavně věštily, že velký svátek bude.

A pocit přesvatý mi touhou plnil duši...

Ten večer přijde zas, ó srdce mé to tuší,

a jaro, krasší všech, jím bude zvěstováno

a svaté, májové se po něm vzbudí ráno.

A v ono jitro, viď, za nejrannější chvíle,

my půjdem alejí, kde třešně kvetou bíle,

a jejich drobný květ, jejž vítr svane právě,

ve věnec svatební se složí na tvé hlavě.

Svou vůní, písní svou pak les nás k sobě svede,

prsť skryly hvězdami tam anemony bledé –

jak děti, v pohádce jež zabloudily v lese,

tam budem těkati, kam rozmar kroky nese.

Pak vyjdem na luka, kde potok se k nám přidá,

svých zvěstí veselých nám plno napovídá

a malý skřivan jen, ten básník říše ptačí,

svou písní jásavou jej doprovázet stačí.

Tak dojdem v dědinu, kde kostel starý, malý,

do spleti jasanů, vrb smutečních se halí,

kde stará zvonice až k zemi střechou splývá

a s houští bezovou hrob samovrahů skrývá.

Tam na tom hřbitově, kde smír se v duši klade

a vášně konejší, nad hrobem dívky mladé,

jež dříve zemřela, než poznat mohla lásku,

my ruce dáme si ku nezdolnémn svazku.

A ruku v ruce pak se dáme do údolí

tou cestou u vody – ji láska často volí,

a mimo hájovny a mimo staré mlýny

vždy hlouběj půjdeme ve skal a lesů stíny.

Zde jednou milence, jichž láska marnou byla,

se smutným osudem smrt vlídná usmířila,

a my na místě tom, jež pilo var jich krve,

jich duším posvěťme své políbení prvé.

A potom půjdem dál, vždy za sluncem – až někam,

zkad není návratu, v skal srázy, k pustým řekám,

tam půjdem smířiti ten života máj krátký

a – jak ti milenci – víc nepřijdeme zpátky.

A vítr zavane náš hrob i naše mládí...

A snivý básník jen, jejž v samotu to svádí,

až o nás povídku mu potok vylká plaše,

svou písní oslaví svatební jitro naše.