Až nás nebude!

Ty’s paní, přírodo! Tvůj člověk rob –

nuž, znič jej, znič – nuž, s lidstvem v hrob!

Však možná, že ti po nás vzejde chvíle,

kdy litovati budeš sudby zavinilé,

až blesky vychrlíš z hněvného mraku zdroje –

jak povaha tvá odvěká –

a nebude ni člověka,

jenž nastavil by prsa svoje!